Proč se Priskemu po návratu do Česka nedaří zopakovat úspěchy z jeho prvního působení ve Spartě?

Po návratu Briana Priskeho do pražské Sparty panovala mezi fanoušky Sparty velká očekávání. Jeho první angažmá bylo spojeno s jasně čitelnou herní vizí, zlepšenou organizací hry a především s výsledky, které Spartě po letech vrátily respekt, ale především také trofeje. Priske tehdy dokázal tým stabilizovat, nastavit jasná pravidla a postupně vybudovat mužstvo, jež působilo sebevědomě a dominantně. Samozřejmě, že Priskeho začátky ve Spartě nebyly snadné, avšak závěr jeho prvního působení ve Spartě Praha byl spojen se ziskem ligového titulu a poháru. O to větší kontrast představuje současná situace, kdy se Spartě nedaří navázat na předchozí úspěchy a její výkony jsou často nevyrovnané.

Jedním z hlavních rozdílů oproti prvnímu období je zásadní proměna očekávání. Zatímco při svém prvním příchodu měl Priske relativně „klid“ na práci a mohl tým budovat postupně, dnes je Sparta v úplně jiné pozici. Úspěchy z minulých sezon ji postavily do role, kdy od ní se očekává nejen vítězství v domácí soutěži, ale i důstojné výkony v evropských pohárech. Každé zaváhání je proto vnímáno mnohem citlivěji a tlak ze strany médií i fanoušků je výrazně intenzivnější. To se přirozeně přenáší i na hráče, kteří se s tímto tlakem potýkají často úplně poprvé.

Dalším klíčovým faktorem je obměna kádru. Tým, který Priske vedl během svého prvního angažmá, měl postupně vybudovanou chemii a jasně rozdělené role. Hráči přesně věděli, co se od nich očekává, a systém fungoval téměř automaticky. V současnosti ale Sparta prošla několika změnami a mnozí důležití hráči ze Sparty odešli, jiní zase přišli, a ne vždy se podařilo jejich roli okamžitě nahradit. Nové posily potřebují čas, aby si zvykly na náročný herní styl, který je založený na vysoké herní intenzitě.

S tím souvisí i další problém, kterým je současná čitelnost herního projevu Sparty. V době, kdy Priske přicházel, byla jeho taktika pro mnoho soupeřů nová a obtížně čitelná. Sparta dokázala soupeře překvapovat a využívat jejich nepřipravenosti. Dnes už je situace jiná. Týmy v české lize i na evropské scéně mají detailně zmapovaný její styl hry a dokážou se na něj lépe připravit. To však současného trenéra Sparty nutí hledat nové varianty, upravovat herní systém a reagovat na konkrétní soupeře. Takové změny doposud spíše vedou k nestabilitě výkonů.

Neméně důležitá je psychologická stránka. V prvním období se Priskemu ve Spartě podařilo vybudovat vítěznou mentalitu a každé další vítězství posilovalo sebevědomí týmu a hráči si začali více věřit. V současnosti se něco podobného Priskemu nedaří, a tak zřejmě i to je důvod, proč Sparta ztrácí nečekané body, což vede k týmové nejistotě. Ta se pak na hřišti projevuje v nepřesnostech, váhavosti nebo zbytečných chybách. Fotbal je v tomto směru velmi křehký a psychika často rozhoduje o tom, zda tým zvládne klíčové momenty zápasu.

Do určité míry lze zmínit i faktor „novosti“. Během prvního angažmá přinesl Brian Priske do Sparty nové impulzy, energii a změnu přístupu, která měla po delší době kýžený efekt. Po návratu se mu na tento efekt zatím nedaří zcela navázat. Chybí jakýsi moment překvapení, který tehdy pomohl nastartovat pozitivní změnu.

To vše dohromady vytváří situaci, která je výrazně složitější než při Priskeho prvním příchodu do pražské Sparty. Přesto nelze zapomínat, že trenér Priske již jednou dokázal Spartu dostat na úplný tuzemský vrchol a jeho schopnosti z jeho předchozích sezon rozhodně nezmizely. Klíčové ale bude, zda se mu podaří znovu najít správnou týmovou rovnováhu, přizpůsobit se aktuálním podmínkám a postupně vrátit Spartě stabilitu i herní jistotu, na kterou byli její fanoušci v nedávných úspěšných sezonách zvyklí.

Zdroj: Autorský článek