Proč jsou české chaty pro Čechy často posledním útočištěm před současným uspěchaným světem?
Je to snad nejčastější český rituál, který se během jara a léta opakuje každý pátek odpoledne. Dálnice D1 se zaplní auty naloženými nářadím, zahradním nábytkem a přepravkami s jídlem, jelikož z velkých měst proudí šňůra lidí, kteří ve své hlavě už dávno nejsou v kanceláři, ale u svého kousku zahrady, u své chaty nebo chalupy. České chataření je fenomén, který v okolních zemích nemá obdoby. Není to jen víkendový výlet, ale hluboce zakořeněný způsob existence, který nás definuje jako národ. Zatímco ve zbytku světa je „druhý domov“ symbolem luxusu a bohatství, u nás je chata symbolem svobody, fyzické práce a jakéhosi návratu ke kořenům, který nám pomáhá přežít v moderním světě. Je však tohle naše národní hobby stále tím, čím bývalo, nebo se i z našeho svatého místa klidu stává jen další kolbiště výkonu a spotřeby?
Historie českého chataření je fascinující kapitolou, jež úzce souvisí s naší nedávnou minulostí. Pro generace našich rodičů a prarodičů nebyla chata jen místem odpočinku, nýbrž jedinou skutečnou oázou svobody. V časech socialismu, kdy byl veřejný prostor omezen a soukromá iniciativa svázána pravidly, byla chata jediným místem, kde jste mohli být „pány svého času“. Mohli jste tam stavět, opravovat, tvořit a vylepšovat podle vlastního uvážení. Právě zde se zrodil mýtus českého kutila, tedy člověka, který si dokáže opravit auto, postavit pergolu a vyšlechtit nejlepší rajčata v okrese, aniž by k tomu potřeboval instrukce z internetu. Chata byla místem, kde se hodnoty měřily fyzickou prací, ne penězi. A tento odkaz v nás zůstává hluboko zapsán. I dnes, kdy máme všechno na dosah ruky, nás podvědomě táhne nutkání něco budovat vlastníma rukama.
Jenomže doba se změnila a s ní i naše nároky. Dnešní chataření prochází složitou transformací. Do našich víkendových útočišť jsme si přinesli všechny neduhy současného moderního života. Chceme mít chatu, ale rovněž tam chceme mít i rychlou Wi-Fi, moderní kuchyň, chytré vytápění a bazén, který se čistí sám. Fenomén moderní doby a potřeby mít všechno fotogenické pro sociální sítě mění náš vztah k přírodě. Už nechceme trávit víkend tím, že budeme tři hodiny opravovat tekoucí okap. Chceme si jen odpočinout, zapnout gril a užít si vesnickou atmosféru. A v tom je ten háček. Jakmile se z chaty stane jen další místo, kde se snažíme naplnit standardy moderního komfortu, ztrácíme to, co ji dělalo výjimečnou. Chataření bylo dříve o kontrastu. O tom, že jste na dva dny vyměnili oblek za montérky a sterilní kancelář za vůni jehličí a hlíny. Pokud tenhle kontrast smažeme tím, že si tam přivezeme veškerý svůj digitální shon, připravujeme se o ten nejdůležitější benefit, kterým je možnost mentálního restartu.
Přesto je chataření v Česku stále extrémně důležité pro naše duševní zdraví. Žijeme v době, která nás tlačí k tomu, abychom byli neustále online, neustále dostupní a neustále výkonní. Chata je pro mnohé z nás tím posledním útočištěm, kde pravidla diktuje počasí a příroda, nikoliv algoritmy nebo nadřízený. Je to místo, kde můžete být sami sebou, kde nemusíte nikomu nic dokazovat a kde se počítá jen to, jestli vám dozrála úroda nebo jestli jste si užili večerní oheň. Je to naše národní terapie, která nám brání v tom, abychom se úplně ztratili v digitálním oparu.
Možná bychom se měli naučit bránit svůj víkendový čas trochu aktivněji. Možná bychom měli nechat ty telefony v šuplíku a zkusit se vrátit k té staré dobré české kutilské filozofii, kdy cílem nebyl dokonalý výsledek, ale proces samotný. Jakmile se z chaty stane projekt, jenž nás stresuje termíny a údržbou, přestává plnit svůj účel. Chata má být místem, kde se zastaví čas. Místem, kde je v pořádku, že tráva není dokonale zastřižená a že plot není podle pravítka. Pokud tam jezdíme proto, abychom tam našli klid, musíme se naučit tam ten klid také vytvořit, a to nejen v prostoru, ale především v sobě. České chataření není tedy jen investice do nemovitosti. Je to také investice do naší vlastní schopnosti znovu se nadechnout a pořádně si odpočinout. A to je v uspěchaném dnešním světě víc než jakákoliv jiná nemovitost.
Zdroje:
https://www.soc.cas.cz/cz/
https://www.nm.cz/